Výstavu Zdeňka Petiry doprovází malíř Mirek Lazar
Červený Kostelec - Příznivci výtvarného umění mají už jen do neděle možnost vidět ve výstavní síni městského úřadu expozici červenokosteleckého výtvarníka Zdeňka Petiry, který v pondělí 14. února oslavil osmdesáté narozeniny.
Výstava je rozdělena na dvě části. V té první představuje Petira nejen brilantní kresby, ale také malby, litografie či dřevořezby. Jsou tu nejen krajiny či rozmanitá zákoutí, ale také portréty, akty, další figurální motivy či vyřezávaný betlém. „Jde o takový průřez mou tvorbou,“ řekl Petira, který se netajil radostí z toho, že vernisáž výstavy navštívilo spoustu jeho kamarádů, přátel a výtvarníků.
V současné době je Zdeněk Petira stále členem spolku úpických výtvarníků a v jeho domácím ateliéru stojí malířský stojan s rozdělanou prací. Kromě malování se také věnuje řezbářství. Svými kresbami přispívá do časopisu Veselý výlet, který vychází v Informačním centru Veselý výlet v Horním Maršově, a to od počátku jeho vzniku do dneška.
Jeho tvorba je velmi pestrá a zahrnuje krajiny, portréty, akty, zátiší, grafiku a další. Věnuje se technice linoryt, suchá jehla, lept, olej, koláž, akvarel, tužka, pero a další.
Pro Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec namaloval známé logo roztančeného páru, které se na propagačních materiálech objevuje dodnes.
A kde k němu dostal inspiraci? „Osm let jsem tancoval v Hadaři. Jednou jsme jeli se souborem na vystoupení do Francie, zavazadla jsme měli s sebou ve vlaku a museli jsme je označit, abychom je mezi ostatními zavazadly rozeznali. My jsme použili poprvé znak našeho tanečního souboru. Ten se postupem času začal používat na propagační materiály a stal se logem festivalu,“ uvedl.
V druhé části výstavní síně se představuje zdejší malíř Mirek Lazar (64). Tento umělec získal výtvarné vzdělání u malířů Bohumíra Španiela, Ivo Švorčíka, Josefa Ducháče a Jiřího Kodyma. Zabývá se především krajinou, kterou tvoří technikou akvarelu, tempery nebo olejem. Nevyhýbá se ani motivům městských scenérií a architektur. Pracuje i na portrétní tvorbě svých přátel a malířů. Na výstavě jsou například portréty herce Pavla Labíka či malíře Karla Šafáře.
Koncem osmdesátých let objevuje krajinu kolem řeky Metuje nedaleko Náchoda, kde řeku svírá Pekelské údolí. Tato krajina se mu stává druhým domovem, kupuje zde chatu a ve volných chvílích tvoří obrazy. Jsou to výtvarná díla někdy i rychlé záznamy, ve kterých zobrazuje události kolem řeky, zachycuje její proměny v různých ročních obdobích.
Není vzácností Lazara potkat se stojanem v plenéru. „Už to moc nikdo nedělá, ale já to mám rád,“ řekl Lazar, jehož dílo si lze prohlédnout v interiérech restaurací v Červené Hoře nebo divadla v Červeném Kostelci.