Zdeněk Petira

Zděnek Petira se narodil v roce 1931 ve Včelákově na Vysočině. Vyrůstal v Hlinsku a postupně se s rodinou stěhoval do Poličky, Studnice u Náchoda a v roce 1956 do Červeného Kostelce, kde žije dosud. Vyučil se litografem, dnes se tento obor nazývá reprodukční grafik. Celou dobu pracoval v tiskárně, která byla nejznámější pod jménem Severografia. Zděnek se naučil všechny přípravy tisku, jak se postupně vyvíjela polygrafie. V době jeho nástupu do zaměstnání zpracovával návrhy na litografický kámen. Málo kdo si dnes již dovede představit titěrnou práci rytí písma, nebo kreslení na vyleštěný, odmaštěný a studený litografický kámen. Když tato technologie skončila a kameny se staly součástí chodníků ve městě, nahradily je zinkové desky. Před odchodem do důchodu pracoval léta na počítačovém skeneru. Tím jeho práce v oboru neskončila. Založil firmu, zakoupili vlastní skener a začali konkurovat kosteleckým tiskárnám.

Zděnek se již od malička zajímal o výtvarnou tvorbu. Za dlouhou řadu let nasbíral vynikající zkušenosti. Návštěvoval výtvarný kroužek v Náchodě, v Červeném Kostelci založil místní skupinu výtvarníků. Ta se však za čas rozpadla a od roku 1985 se stal členem úpických výtvarníků.

Jeho tvorba je velmi rozsáhlá. Je mistrem v psaní písma. V dnešní době počítačové grafiky je velmi málo lidí, kteří toto umění ovádají. Zhotovil řadu ilustrací knih, převážně dětských a biblických příběhů. Maloval návrhy na přebaly knih, velkou spoustu grafických návrhů na nejrůznější předměty, prospekty a plakáty, skládací malované betlémy se již staly součástí sbírek sběratelů. Jeho kresby a mapy zdobí časopis Veselý Výlet již od jeho vzniku. Dlouho byl také členem redakční rady časopisu Rodným Krajem.
Pokud mu ještě zbývá čas, vyřezává betlémy. Již jich několik zhotovil a s jedním se zůčastnil výstavy ve Švýcarsku.

Zděnkovi práce se vyznačují přesností a precizností. Není jenom vynikající výtvarník, ale také dobrý kamarád. Se svými zkušenostmi se vždy rád podělil a měli jsme možnost se od něho hodně naučit. Bohužel osud mu připravil životní rány v podobě těžké nemoci, v krátkém sledu mu zemřel syn a manželka. Malování a kreslení mu pomohlo překonat tyto těžké časy. Zděnek stále navštěvuje Úpici a veškerý svůj čas věnuje tvorbě. Osudy ztmelují kolektiv, zvláště když mají lidé stejný zájem.
Zápatí stránek